Co znamená energetická třída a kolik na ní opravdu ušetříte

Energetický štítek je na každém spotřebiči, ale písmeno samo o sobě nic neříká o penězích. Podstatné číslo je jinde — roční spotřeba v kilowatthodinách. Teprve z ní se dá spočítat, kolik vás spotřebič bude stát na elektřině.

Jak se to počítá

Vezmete roční spotřebu v kWh, vynásobíte ji cenou elektřiny za kWh a počtem let, kolik spotřebič vydržíte používat. U pračky nebo lednice počítejte s deseti lety, u lednice klidně s patnácti.

Proč to mění výsledek

Představte si dvě pračky. První stojí 9 000 Kč a spotřebuje 180 kWh ročně. Druhá stojí 12 000 Kč a spotřebuje 100 kWh. Levnější vypadá jako jasná volba — ušetříte 3 000 Kč.

Jenže při ceně 6,20 Kč za kWh zaplatíte za deset let u první pračky na elektřině 11 160 Kč, u druhé 6 200 Kč. Rozdíl je 4 960 Kč. Levnější pračka vás tedy nakonec vyjde o zhruba dva tisíce dráž — a to počítáme jen elektřinu, ne vodu.

Kdy na tom naopak nezáleží

U spotřebičů, které běží jen občas, je rozdíl zanedbatelný. Mikrovlnka, rychlovarná konvice nebo mixér spotřebují za rok tak málo, že se vyšší pořizovací cena nevrátí. Pravidlo je jednoduché: čím víc hodin ročně spotřebič běží, tím víc se úsporná třída vyplatí.

Nejvíc to platí u lednice a mrazáku, protože ty běží nepřetržitě. Pak u pračky a myčky. U trouby už méně.

Pozor na přeškálování v roce 2021

Energetické štítky se v březnu 2021 přepočítaly na novou stupnici A až G a starší označení typu A+++ zmizelo. Spotřebič, který měl dřív A+++, dnes běžně nosí třídu C nebo D — přitom se na něm nic nezměnilo. Třídy ze starých a nových štítků proto nejde srovnávat. Spolehlivé je jen to číslo v kWh.